Nová pravidla pro insolvenci: Oddlužení se zkracuje na tři roky a podmínky zpřísňují

Novela insolvenčního zákona, kterou nedávno schválil prezident, přináší zásadní změny. Tou nejvýznamnější je zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky. 

Tato úprava má za cíl přizpůsobit české právo evropským směrnicím a zároveň zavést přísnější podmínky pro dlužníky, které zajistí, že se celý proces stane efektivnějším a spravedlivějším pro všechny zúčastněné strany. 

Jaké další změny přinese a jak ovlivní dlužníky i věřitele?

Osobní bankrot byl v minulosti neefektivní

V České republice byl koncept osobního bankrotu zaveden v roce 2008, kdy vstoupil v platnost nový insolvenční zákon. Tento právní rámec poskytl fyzickým osobám v tíživé finanční situaci možnost řešit své dluhy prostřednictvím oddlužení.  

Celý proces spočívá v tom, že dlužník splatí část svých závazků, zpravidla minimálně 30 % z celkové výše dluhů, a to během 5 let. 

Po uplynutí této doby, za předpokladu splnění stanovených podmínek, je dlužník osvobozen od zbytku svých dluhů.

Původní nastavení pěti let pro oddlužení mělo zajistit, že dlužníci budou mít dostatečný čas na splácení svých závazků, ale zároveň budou nuceni zlepšit své hospodaření. 

Tento model byl však postupem času kritizován za svou délku a náročnost, která vedla k tomu, že mnoho dlužníků nedokázalo podmínky splnit a upadlo do opakovaných exekucí.

Klíčové změny v novele insolvenčního zákona

Novela insolvenčního zákona, která byla nedávno schválena, přináší několik zásadních změn, které mají za cíl zjednodušit a zkrátit proces oddlužení. 

Nově tedy bude doba oddlužení činit jen tři roky. To by mělo dlužníkům umožnit rychlejší návrat do normálního ekonomického života. 

Zároveň novela zavádí individuální posuzování míry uspokojení věřitelů insolvenčním soudem. 

To znamená, že místo plošného požadavku na splacení minimálně 30 % dluhů, bude soud přihlížet k finanční situaci dlužníka a může rozhodnout o nižší či vyšší míře uspokojení věřitelů. 

Takový přístup by měl zajistit, že dlužníci nebudou zbytečně zatížení nesplnitelnými požadavky. Naopak by měli být motivováni splácet své závazky podle svých reálných možností.

Jaké novinky přináší novela?

Novela insolvenčního zákona přináší také několik novinek, které mají zajistit, že dlužníci budou plnit své povinnosti zodpovědněji. Jednou z nových povinností je pravidelné dokládání příjmů a jejich změn, což má zajistit průběžnou kontrolu schopnosti dlužníka splácet. 

Insolvenční správci budou moci nově žádat informace nejen o výši příjmů dlužníka, ale také o jeho pracovním nasazení a spolehlivosti od jeho zaměstnavatelů. Opatření mají zabránit tomu, aby dlužníci zneužívali insolvenční proces k úniku před svými závazky.

Důležitou změnou je také zpřísnění podmínek pro následné oddlužení. Podle dosavadních pravidel mohl dlužník po ukončení jednoho oddlužení vstoupit do dalšího po deseti letech. Novela tuto dobu prodlužuje na 12 let, což by mělo zamezit opakovanému zneužívání insolvenčního procesu. 

Pokud se dlužník rozhodne pro další oddlužení, bude muset splácet své závazky minimálně po dobu pěti let, čímž se proces stane náročnějším a méně atraktivním pro ty, kteří by ho chtěli zneužít.

Další významnou novinkou je zavedení srážek ze mzdy a jiných příjmů již v úvodní fázi oddlužení. Dosud se srážky prováděly pouze u dlužníků, kteří vstupovali do oddlužení s exekucemi, ale nyní budou prováděny plošně u všech dlužníků.

Jak se novela dotkne jednotlivých skupin dlužníků?

Změny v insolvenčním zákoně se dotknou různých skupin dlužníků odlišným způsobem. Pro většinu fyzických osob je zkrácení doby oddlužení na tři roky pozitivní změnou, která jim umožní rychlejší návrat k finanční stabilitě. 

Úprava legislativy je obzvláště přínosná pro mladší dlužníky a osoby s nižšími dluhy, kteří mají větší šanci splnit nové podmínky a rychleji se zbavit svých závazků. Na druhou stranu však novela přináší zpřísnění podmínek pro starobní a invalidní důchodce druhého a třetího stupně, kteří již nyní mají možnost zkráceného oddlužení.

Pro dlužníky s vícečetnými exekucemi novela zavádí povinnost odvádět dvě třetiny čistého zbytku mzdy. Opatření má sloužit jako motivace k podání insolvenčního návrhu a řešení dluhů komplexně v rámci oddlužení. 

Tento krok je reakcí na dosavadní praxi, kdy dlužníci s více exekucemi často odmítali vstoupit do insolvenčního procesu, protože jim zůstávalo více peněz, než by měli v rámci oddlužení.

Novela insolvenčního zákona představuje významný krok směrem k modernizaci a zrychlení procesu oddlužení v České republice. Jak se ale tyto změny projeví v praxi, bude záviset na tom, jak efektivně budou soudy a insolvenční správci schopni aplikovat nová pravidla.