Co přinesl nový zákon o spotřebitelském úvěru?
Byl to 1. prosinec roku 2016, kdy došlo k zavedení legislativních změn, které se dotkly oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Cílem bylo především eliminovat lichváře a nepoctivé poskytovatele. Stejně tak se změny dotkly i samotných žadatelů. Podívejme se společně na to, co hlavního tato novelizace konkrétně přinesla.
1) Sankce mají jasně daný strop
První a rozhodně i klíčovou změnou je to, že sankce mají aktuálně jasně daný strop. To znamená, že poskytovatelé už si nemohou účtovat jakkoliv vysoké pokuty, ale musí dodržovat zákon. Tím lze předejít situacím, kdy i z půjčky v řádech několika tisíců vznikly až desetinásobné dluhy. Sankce si sice poskytovatelé stále účtovat mohou, ale stát jasně reguluje to, jak vysoké dané sankce mají být. Pokud budeme konkrétní, potom platí toto nařízení:
- Pokuta musí být v maximální výši 0,1 % za den prodlení
- Celková účtovaná pokuta nesmí být vyšší, než 50 % výše půjčky
- Celková výše pokuty musí dosahovat sumy maximálně 200 000 Kč
2) Klientova nemovitost je více chráněna
Půjčky ručené nemovitostí jsou celkem oblíbené hlavně tam, kde klient potřebuje vyšší sumu a nedělá mu problém za ni ručit svou nemovitostí. Tu má nyní více chráněnu, než v minulosti. Pokud dříve neplatil, mohla mu banka nebo nebankovní společnost nemovitost zabavit. Nyní je situace jiná. Klient má celkem 6 měsíců na to, aby svůj úvěr doplatil. Pokud se tak stane, nemovitost mu zůstává. Pokud ne, až po této době může poskytovatel půjčky s danou nemovitostí disponovat.
3) Spory se řeší jenom soudně
Rozhodci mohou být zajímavou volbou jak případný spor řešit rychle, objektivně a bez soudů. Bohužel u nás často platilo to, že rozhodci spolupracovali s konkrétními poskytovateli a tak rozhodli vždy v jejich prospěch. Nyní k tomu nedojde, jelikož rozhodčí doložka už není součástí jakýchkoliv smluv o půjčce. Pokud nastane případný spor, bude končit ve všech případech výhradně jenom u soudu. Může být sice řešený déle, ale klient bude mít stoprocentní jistotu, že celé jednání bude řešeno skutečně nestranně. To znamená, že poskytovatelé budou často hůře vymáhat různé závazky, zvláště ty, které jsou na hraně.
4) Žádost o půjčku je důkladněji prověřena
Půjčky už nejsou tak dostupné, jako tomu bylo v minulosti. Pokud se podíváme na některé dřívější standardy, patřilo k nim to, že půjčku bylo možné získat:
- Bez doložení příjmu
- Bez nahlížení do registru
- Bez zjišťování bonity žadatele
Tomu je konec, jelikož poskytovatelé musí důkladně vyhodnotit každou žádost. Musí porovnat příjmy žadatele s jeho výdaji a zhodnotit, zda bude schopen získané peníze splatit. Když to poskytovatel neučiní, získává klient velkou výhodu. Až po dobu tří let se může dovolat zneplatnění smlouvy. To znamená, že se ruší a klient musí půjčené peníze vrátit nejenom bez úroků, ale i podle svých možností. Jakýkoliv předem domluvený splátkový kalendář tak nebude brán v potaz.
5) Snaha o maximální RPSN
Roční procentní sazbu nákladů neboli RPSN je povinné uvádět už od roku 2002. Zde se žádná změna nekonala, i když bylo v plánu určit i to, že RPSN by mělo mít jasnou maximální výši. To se ale prosadit nepodařilo a v tomto směru mají poskytovatelé stále v podstatě volnou ruku. Na druhou stranu je to právě konkurence, která je snižováním svých sazeb nutí k tomu, aby se vydaly stejnou cestou a půjčky se stávaly výhodnější, než tomu bylo v minulosti.
6) Nezapomínejme také na hypotéky
Zákon o spotřebitelském úvěru se dotkl také hypoték. Zde už se podmínky pro RPSN prosadit podařilo, jelikož tuto sazbu bude třeba uvádět i u hypotečních úvěrů povinně bez rozdílu. S hypotékami také souvisí vznik dokumentu, který je označovaný jako ESIP. Jedná se o dokument informační, kam budou zaznamenány přesné a identické informace od všech bank. Tento dokument si klient nechá vyplnit různými bankami a poté může jednoduše porovnat, která je tou nejvýhodnější. Důležitým faktem je, že data v dokumentu ESIP musí být platná po dobu dvou týdnů. Během nich se klient rozhodne, zda na nabídku kývne, nebo ji odmítne.
S hypotékou souvisí i omezení sankcí, které se týkají především předčasného splacení. Nový zákon umožňuje měsíc před výroční dobou bez jakékoliv sankce uhradit až čtvrtinu své hypotéky. Jinak sankce zůstávají. V rámci nich se ale začalo myslet i na klienty, kteří jsou v léčení dlouhé nemoci, jsou v těžké životní situaci, nebo dochází k placení po smrti klienta. V takovém případě zákon vyžaduje odpuštění klasických sankcí a účtování jenom skutečně doložitelných nákladů. Tedy těch, které bance skutečně vznikly v souvislosti s tím, že byla hypotéky předběžně splacena, nebo byla vložena mimořádná splátka.