Co je to vinkulace pojistného plnění?
Setkali jste se někde s pojmem vinkulace pojistného plnění? Ačkoliv se jedná o cizí slovo, které napoprvé možná nebudete umět okamžitě zařadit, tak naprosto běžně se používá v bankovnictví a v pojišťovnictví. Určitě stojí za to si tento pojem tedy podrobněji vysvětlit, na což se zaměříme právě v našem článku. Dozvíte se tak, co přesně tento pojem znamená, k čemu se používá a v jakých konkrétních případech a za jakých situací je uplatňován.
Vinkulace jako pojem
Pojďme se tedy nejprve podívat na samotný význam, který toto slovo má. Asi pomalu tušíte, že vinkulace je pojmem, který má svůj původ v latině. Původním výrazem je konkrétně vinculum. Co to tedy znamená? Význam si můžeme vyjádřit zejména výrazy:
- pouto
- vázání
V praxi si to můžeme představit tak, že banka, případně jiný věřitel, vlastně „připoutá“ nebo na sebe „naváže“ nemovitost, na kterou půjčuje klientovi. Je to v podstatě instrument, díky kterému budou peníze z této pojištěné nemovitosti vyplaceny bance, pokud vznikne důvod pro pojistné plnění. Vinkulaci tak můžeme chápat jako druh zástavy.
Vinkulace chrání věřitele
Je tedy zřejmé, že vinkulace slouží především k ochraně práv věřitele, jinými slovy, dává mu přednostní právo získat plnění. Banka se tímto způsobem chrání před tím, aby neztratila finanční prostředky, které půjčuje klientovi. Půjčí-li totiž banka klientovi peníze na nemovitost, s touto nemovitostí se samozřejmě může něco stát, je tady vždy nějaké riziko. Nemovitost může být poškozena třeba v důsledku přírodní katastrofy apod.
Banka se může rozhodnout, jak s pojistným plněním naloží
Vinkulace v tomto případě umožňuje bance použít peníze z pojistného plnění a uhradit tím svůj dluh. Klient banky přichází na řadu až poté, přičemž dostane pouze část peněz, která z pojistného plnění po umoření dluhu banky zbyla. Nemusí tomu tak být ale vždy. Proč?
Banka, ač má přednostní právo, totiž může následně poskytnout pojistné plnění klientovi, aby měl možnost uvést nemovitost do původního stavu. Předpokladem pro to však je zodpovědnost klienta při splácení hypotéky. Banka jednoduše sleduje historii splátek, zda klient splácí hypotéku řádně, a podle toho se rozhodneme, zda mu poskytne pojistné plnění, nebo nejprve uhradí svoje aktuální dluhy. Pokud tedy klient dosud řádně splácel hypotéku, může nakonec na pojistné plnění dosáhnout i přes vinkulaci. Pokud ale měl klient při splácení hypotéky velké prohřešky, banka se může rozhodnout splatit z pojistného plnění i celou hypotéku.
S vinkulací musíte souhlasit ve smlouvě, ale v případě nemovitostí je vinkulace zpravidla povinná. Hovoříme o tzv. Zákonné vinkulaci pojistného plnění. Vinkulace přitom nemusí být provedena pouze v souvislosti s pojistným plněním třeba po přírodní katastrofě, ale také může jít třeba o vinkulaci životního pojištění, která se využívá tehdy, pokud klient zemře. Nyní se v textu podíváme více na to, kde se všude vinkulace využívá nejvíce.
Kde se vinkulace využívá především?
Z výše uvedeného se nám samy nabízejí případy, kdy se vinkulace vlastně využívá. Jsou to tedy ty situace, kdy banka nebo jiný subjekt, který poskytuje úvěr, půjčuje peníze klientovi. A jedná se typicky o:
- hypoteční úvěry
- leasingy
Zejména jsou to tedy hypotéky, ale mohou to být i další půjčky na nemovitost. Je to ale také koupě auta na leasing, kdy se například sjednává havarijní pojištění, kde se zase věřitel snaží pojistit třeba proti případu nehody a znehodnocení automobilu. Pojistné plnění se potom díky vinkulaci vyplácí v tomto případě leasingové společnosti.
Jak jsme již zmiňovali výše, vinkulaci je možné využít také v souvislosti s pojištěním osob, konkrétně s životním pojištěním, kdy dochází ke sjednání pro případ, kdy dojde ke smrti dlužníka, ale využíváno je to spíše výjimečně. Je to nicméně zajišťovací prostředek, na který lze někdy získat slevu z úrokové sazby. Taková hypotéka vás tak může nakonec vyjít levněji.
Nový občanský zákoník přináší změny
Určité změny v souvislosti s vinkulací přišly s novým občanským zákoníkem, který v mnoha případech vinkulaci nahrazuje Zástavní smlouvou k pohledávce. Například zajištění hypotečního úvěru je samozřejmě Zástavní právo k nemovité věci. Nový občanský zákoník v tomto směru přináší do oblasti zástavního práva větší smluvní volnost, ale zároveň se sjednocuje a zpřesňuje dosavadní právní úprava. Běžná praxe se však v tomto ohledu příliš nemění, pouze se celkově zjednodušuje administrace, protože také formuláře jsou přehlednější.
Základní definicí zástavního práva je, že poskytnutí zástavy dává jistotu věřiteli, že dlužník splní své povinnosti. Nový občanský zákoník přináší také změny, které souvisí s následky pojistných událostí na nemovitosti, na kterou má banka zástavu. Pokud v takovém případě Zákonné vinkulace pojistného plnění dochází k plnění přímo bance, je podmínkou, že banka musí pojišťovně prokázat, že na dané nemovitosti má zástavní právo zřízeno.
Formální náležitosti vinkulace
Ke všemu se samozřejmě váží určité dokumenty, které se mohou lišit podle konkrétní banky. Tyto dokumenty, se kterými budete muset jako klient souhlasit, obsahují dohodu o vinkulaci s typickými údaji, jako je:
- předmět vinkulace
- hranice, od které se vyplácí plnění věřiteli
- údaje o pojišťovně, dlužníkovi a věřiteli
Devinkulace neboli vyvázání
Kromě pojmu vinkulace zde máme také opačný pojem, který se nazývá devinkulace. Je to v podstatě opačný proces, kdy dojde k vyvázání nemovitosti. Zatímco s vinkulací musí souhlasit klient, s devinkulací potom musí souhlasit věřitel, kterým je banka, v jejíž prospěch byla vinkulace provedena.
O autorovi
Miroslav několik let pracoval jako úvěrový specialista ve velké úvěrové společnosti. Věnuje psaní článků především finančního charakteru se zaměřením na bankovní i nebankovní úvěrovou tématiku.
