Zastropování úroků u půjček je realitou, týká se i OSVČ

Oficiálně potvrzeno

Možná stále netušíte, o čem tu mluvíme, a proto se nyní pokusíme ve stručnosti přiblížit, oč se vlastně jedná. V jednoduchosti se jedná o smluvní úroky při nesplacené úvěru trvajícího déle než 90 dní. Tyto úroky doposud nebyly nijak zastropovány, ale to se nyní mění. Na trhu se objevila celá řada poskytovatelů půjček, kteří si velmi rádi nasadili úrokovou míru vysoko nad 100 %. Tento strop začal platil i pro úvěry, které si vzal živnostník, resp. OSVČ. Není nutné se bát, že by to byl nějaký podvod, protože vše je zaneseno do poslední novely zákona o spotřebitelském úvěru. Tato novela už dokonce prošla parlamentem i senátem, takže se jedná o oficiální záležitost.

Jen dva malé odstavce

Došlo k opravdu velkým změnám, které se tentokrát obešly bez velkého papírování. Budete se možná divit, ale tyto velké změny v oblasti zastropování úvěrů se ve vešly do pouhých dvou odstavců jednoho hlavního paragrafu. Stačilo jen několik upozornění a věci se začaly měnit. V případě tohoto konkrétního zastropování smluvních úroků po splatnosti se do zákona o spotřebitelském úvěru vmísily jen dvě malé úpravy, resp. odstavce. Na první pohled možná nevýrazně, nicméně změny přinášejí velké. A o čem vlastně pojednávají?

Změna pro živnostníky

Podíváme-li se na samotné zastropování, pak je záležitost smluvních úroků po splatnosti řešen v § 122 odst. 4, kde se uvádí: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši sazby vyhlášené Českou národní bankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ V rámci zastropování pak byla dopsána do zákona také úprava pro živnostníky, jejíž znění je § 122 odst. 5 takové, že ustanovení odstavce 4, tedy o dluhu ze spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně i na „odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu“.

Změna po 90 dnech

Možná vás napadá, jak nyní bude vypadat celkové úročení po uplynulých 90 dnech, resp. 3 měsících neschopnosti splácet? V dnešní době jsou úvěry velmi častým řešením, jak přijít k financím, které potřebujeme pro svůj život, nicméně ne všichni vždy mají možnost řádně splácet. Jak si s tím tedy poradí současná novela zákona? Současná novela zákona se v rámci spotřebitele dotýká jen zákonného úroku z prodlení, resp. smluvního úroku po splatnosti. U živnostníků je tomu ovšem jinak, zde se totiž aplikuje zastropování také v případě smluvních pokut. Doposud se jich to vůbec netýkalo, neboť to platilo jen pro spotřebitele.

Poskytovatelé úvěrů zkrátka nepřijdou

Vypadá to, jako by chtěl stát odepřít poskytovatelům těchto úvěrů jejich výdělek, nicméně tomu tak vůbec není. Poskytovatelé totiž mají i nadále nároky na úročení poskytnutých úvěrů jako například smluvní pokuty, zákonné úroky z prodlení, smluvní úroky po splatnosti. Dokonce i organizace Člověk v tísni, která se zabývá nebankovními půjčkami shledává tuto změnu za vyváženou a podporuje ji.

Návrh vlády a ministerstva

Každá změna má vždy nějaký důvod, a proto i tato novela si zaslouží pořádné odůvodnění. Navrhovatelem celé změny, resp. zastropování úroků, bylo ministerstvo financí a vláda ČR. Jejich hlavní myšlenkou bylo: „Omezení sankcí z nesplácení dluhů na úroveň judikovanou konstantně již mnoho let soudy v České republice by nemělo mít dopad na věřitele, kteří jsou féroví a dodržují platné předpisy. Dotčeni budou věřitelé, kteří necílí na zisk z řádného splacení úvěru, ale na zisk ze sankcí za jeho nesplácení. Lze se domnívat, že úročení dluhu v prodlení na aktuální úrovni cca 54,5 % p.a. (0,1×365 + 2×9 %) je úročením dostatečným, zajišťujícím věřiteli v případě vymožení dluhu zisk i za dobu prodlení dlužníka.“