Většina zaměstnanců se během výkonu své práce setká s mzdou. Nejdůležitější je však pro ně zejména čistá mzda, která jim každý měsíc přistane na bankovním účtu. Její samotný výpočet přitom nemusí být tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Velká část lidí totiž neví, jaké částky jsou jim ze mzdy strhávány. Proto jsme pro vás připravili nejen přehlednou kalkulačku, ale i krátkého průvodce, s nímž pro vás bude vše mnohem jasnější.
Mzda je peněžitá odměna poskytovaná zaměstnavatelem za provedenou práci zaměstnance. Její výše je předem stanovena v pracovní smlouvě či dohodě, kterou podepíšou obě strany. Setkat se můžete hned s několika druhy mzdy, a to:
Přesnou úpravu odměňování za práci řeší zákoník práce. Běžně se mzda dělí na hrubou a čistou mzdu, přičemž nejčastěji se zaměstnavatelé setkají s druhou zmíněnou variantou. Poměrně často je však mzda zaměňována za plat. Ten představuje plnění za práci, jež je prováděna v rámci státu, územních celků, státních fondů nebo příspěvkových organizací. Plat tak dostávají všichni státní zaměstnanci, přičemž mzda náleží zaměstnancům v soukromém sektoru.
V souvislosti se mzdou se setkáte i se dvěma dalšími pojmy, a to hrubá a čistá mzda. Hrubá mzda představuje částku, kterou by zaměstnanec dostal za svůj výkon před odečtením daní, pojistného a dalších odvodů. S hrubou mzdou se setkáte nejen na výplatní pásce, ale i ve pracovní smlouvě, kdy je částka vždy uváděna bez odečtů.
Naopak jako čistá mzda je označována částka, kterou vám váš zaměstnavatel každý měsíc přepošle na váš běžný účet. Daná částka vznikne po odečtení daní a veškerých odvodů od hrubé mzdy. Všechny odvody přitom provádí zaměstnavatel, čímž si zaměstnanec ušetří práci i čas.
V souvislosti s průměrnou mzdou se setkáte hned se třemi pojmy, a to průměrnou hrubou mzdou, průměrnou nominální mzdou, reálnou mzdou a očekávanou průměrnou mzdou. Průměrná hrubá mzda je statistický ukazatel, který vyjadřuje průměrnou hodnotu mezd všech zaměstnanců. K jejímu výpočtu dochází při součtu veškerých mezd a platů, příplatků, prémií, odměn a náhrad mezd za dané období.
Počítána je Českým statistickým úřadem. V tomto případě se však jedná o hrubou mzdu. Při pohledu na průměrnou hrubou mzdu je tedy třeba počítat s tím, že s jedná o částku, od níž zatím nebyly odečteny daně a další odvody. V souvislosti s tím je uváděna průměrná nominální mzda, jež uvádí kolik si v průměru zaměstnanci v ČR vydělají.
Kromě toho se setkáte i s ekonomickým termínem reálná průměrná mzda, která udává kupní sílu dané odměny – ve zkratce tak reaguje na stav trhu a inflaci, čímž jednodušeji zobrazí, co si vydělané prostředky můžete koupit. Posledním důležitým pojmem je očekávaná průměrná mzda, kterou stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od očekávané průměrné mzdy se odvíjí celá řada dalších metrik, odvodů, ale i příspěvků. Využívána je například při výpočtu minimálních záloh či paušálních záloh u OSVČ. Obecně však platí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Rok | Očekáváná průměrná měsíční mzda (Kč) |
2023 | 40 324 |
2022 | 38 911 |
2021 | 35 441 |
2020 | 34 835 |
2019 | 32 699 |
2018 | 29 979 |
2017 | 28 232 |
Minimální mzda představuje minimální výši odměny, kterou může zaměstnanec od zaměstnavatele měsíčně získat. Její výše se pravidelně mění, a to tak, aby odrážela například růst inflace či další změny na trhu. Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnanecké poměry kromě dohod, kam patří dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti – nepatří sem ani zkrácené úvazky.
Výpočet čisté mzdy sice není nějak zvlášť složitý, ale i tak je pro většinu lidí velkou neznámou. Pokud si chcete být jistí, že si svoji čistou mzdu spočítáte správně můžete využít naši kalkulačku výše. Každopádně jsme se pro vás rozhodli celý proces popsat i v našem průvodci.
Na úplném začátku potřebujete znát výši hrubé mzdy, kterou byste měli být schopni vypočítat podle částky uvedené ve vaší smlouvy – zjistěte také druh mzdy, zda se jedná o časovou, úkolovou či jinou variantu. Následně budete muset přistoupit k odečtu odvodů, a to sociálního pojištění a zdravotního pojištění (oba pojmy si probereme podrobněji níže).
U sociálního pojištění má zaměstnanec povinnost uhradit 6,5 % z hrubé mzdy, u zdravotního pojištění se jedná o 4,5 % hrubé mzdy (zaměstnavatel následně odvádí 24,8 % a 9 %). V posledním kroku je hrubá mzda očištěna také o daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 %.
Zaměstnancům s hrubou mzdou převyšující 48násobek průměrné mzdy je výdělek zdaněn sazbou 23 %. Kromě sociálního a zdravotního pojištění a daní se mohou uplatňovat další odvody, jako je zaměstnanecké penzijní připojištění, alimenty či exekuční srážky ze mzdy. V dalších krocích výpočtu je však možné využít slevy na dani, s jejichž pomocí se daňová zátěž může snížit i o několik procent.
V roce 2020 byla zrušena takzvaná superhrubá mzda, jež se skládala ze hrubé mzdy zaměstnance a odvodů na pojištění odváděných zaměstnavatelem (24,8 % sociální pojištění a 9 % zdravotní pojištění). Z této částky byla nakonec odváděna 15% daň z příjmů fyzických osob.
Výpočet čisté mzdy | |
Hrubá mzda | 40 000 Kč |
Sociální pojištění (SP) 6,5 % | 2 600 Kč |
Zdravotní pojištění (ZP) 4,5 % | 1 800 Kč |
Daň 15 % | 6 000 Kč |
Slevy na dani | 2 570 Kč |
Čistá mzda | 32 170 Kč |
* Příklad se vztahuje na zaměstnance, který podepsal prohlášení k dani a uplatňuje tak slevu na poplatníka. Jiné daňové slevy neuplatňuje.
Jako zaměstnanec můžete uplatňovat hned několik daňových slev, jejichž výše se může v průběhu let měnit. Konkrétně se jedná o:
Sociální a zdravotní pojištění je povinný hradit každý občan ČR. Existuje však řada podmínek, kdy pojištění hradit nemusíte, nebo se o jeho úhradu někdo postará za vás. První skupinou jsou OSVČ, které si musí sociální a zdravotní pojištění platit samy. Zálohy jsou placeny každý měsíc, přičemž v prvním roce se zdravotní pojištění neplatí a hradí se až další kalendářní rok poté, co jsou vám z vašich výdělků vyměřeny měsíční zálohy.
Naopak zaměstnanci sice hradí pojištění ze svého, ale veškeré odvody provádí jejich zaměstnavatel. Sazba sociálního pojištění činní 6,5 % a sazba zdravotního pojištění 4,5 %. Pokud jste výdělečně činní, vyhnete se platbě pojistného pouze v případě, že vaše výdělky u DPČ nepřekročí částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění a u DPP 10 000 Kč. Následně za vás bude muset zaměstnavatel odvádět obě pojištění každý měsíc.
Od platby sociálního a zdravotního pojištění jsou oproštěni:
S výpočtem mzdy se setkáte i u dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Obě se od klasických pracovních smluv liší, jelikož jsou v mnohých ohledech omezeny – vše si můžete prohlédnou v tabulce níže. Co se týče výpočtu mzdy, probíhá celý proces stejně. Jediný rozdíl tkví v odvodech sociálního a zdravotního pojištění, jež nejsou do určitého výdělku odváděny.
Položka | DPP | DPČ |
Maximální počet hodin | 300 hodin/ jeden zaměstnavatel | 20 hodin/týden (max. 52 týdnů/zaměstnavatel) |
Daň | 15 % | 15 % |
SP | 6,5 % (po překročení 10 000 Kč) | 6,5 % (po překročení částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění) |
ZP | 4,5 % (po překročení 10 000 Kč) | 4,5 % (po překročení částky rozhodné pro účast na nemocenském pojištění) |
Sleva na poplatníka | 2 570 Kč | 2 570 Kč |
Sleva na studenta | 335 Kč | 335 Kč |
Sleva na invaliditu | 210 až 240 Kč | 210 až 240 Kč |
Během své kariéry se můžete setkat i se zkrácenými úvazky, u nichž výpočet není sice složitý, ale můžete se setkat s problémy spojenými se zákonnými odvody. Podle zákona běžná pracovní doba činní 40 hodin týdně, jakákoliv pracovní doba pod tento limit je považována za zkrácený úvazek.
Ten vám může navrhnout nejen samotný zaměstnavatel, ale i vy samotní, přičemž v některých případech vám pomůže i zákon. Zaměstnavatel vám totiž musí s vaší žádostí vyhovět v případě těhotenství či péče o dítě do 15 let věku či osobu ve stupni závislosti II, III či IV. Zákon však udává, že u zkrácených nemusí být dodržena výše minimální mzdy – váš výdělek tak může být i nižší.
I v tomto případě je odváděna záloha na daň 15 % (lze využít slevu na poplatníka) a také odvody zdravotního a sociálního pojištění ve výši 6,5 a 4,5 %. U zkrácených úvazků bohužel vzniká riziko, že nebude odvedena dostatečně vysoká měsíční částka na zdravotní pojištění – ta se každý rok mění. Pokud se tak stane, budete muset zbytek doplatit ze svého.
V průběhu času se mohou podmínky spojené s počítáním mzdy měnit. To platí i u některých ukazatelů, jejichž výše se pravidelně mění. Proto jsme se pro vás rozhodli sepsat krátký výčet parametrů, s nimiž byste měli v tomto roce počítat.
Průměrná i minimální mzda je každý rok upravována. V roce 2023 očekáváná průměrná mzda činí 40 324 Kč. Podobně se zvýšila i minimální mzda, která v roce 2023 činí 17 300 Kč.
V roce 2023 jsou zálohy na sociální a zdravotní pojištění neměnné a zaměstnanci musí hradit u sociálního pojištění 6,5 % a u zdravotního pojištění 4,5 %. Pokud se řadíte mezi OSVČ, dobrovolné plátce pojištění nebo pracujete na zkrácený úvazek, budou se vás týkat také měsíční zálohy pojistného. Minimální zálohy pro rok 2023 činní:
Mění se také rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2023, která činní 4 000 Kč – po jejím překročení u DPČ musí zaměstnanci začít hradit sociální i zdravotní pojištění.
Pro budoucí roky je chystána změna u zkrácených úvazků, kdy by měl stát ulehčit zaměstnavatelům při platbě zdravotního a sociálního pojištění. Sleva bude činit 5 %, díky čemuž by měli být zaměstnavatelé více naklonění práci na zkrácený úvazek.
Běžní zaměstnanci hradí daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % z hrubé mzdy. U zaměstnanců s nadměrně vysokou mzdou činní daň 23 %. Za nadměrnou mzdu je považována jakákoliv částka převyšující 48násobek průměrné mzdy. Ta v roce 2023 činní 40 324 Kč – progresivní zdanění se tedy týká osob, jejichž mzda překračuje hranici 161 296 Kč.
Slevy na dani v roce 2023 jsou ve většině případů neměnné – jejich přehled si můžete pročíst níže. Vláda však v květnu 2023 přišla s novým konsolidačním balíčkem, podle nějž by mělo dojít v nadcházejícím roce ke změnám.
Sleva na dani | Měsíčně (Kč) | Ročně (Kč) | Možná změna v roce 2024 |
Sleva na poplatníka | 2 520 | 30 840 | -- |
Sleva pro invalidní důchod 1. a 2. stupně | 210 | 2 520 | -- |
Sleva pro invalidní důchod 3. stupně | 420 | 5 040 | -- |
Sleva na držitele průkazu ZTP/P | 1 345 | 16 140 | -- |
Sleva pro studenta | 335 | 4 020 | Úplné zrušení |
Sleva na 1. dítě | 1 267 | 15 204 | -- |
Sleva na 2. dítě | 1 860 | 22 320 | -- |
Sleva na 3. a další dítě | 2 320 | 27 840 | -- |
Sleva na 1. dítě se ZTP/P | 2 537 | 30 408 | -- |
Sleva na 2. dítě se ZTP/P | 3 234 | 38 808 | -- |
Sleva na 3. a další dítě se ZTP/P | 4 034 | 48 408 | -- |
Sleva na vyživovaného manžela | -- | 24 840 | Vyplácena pouze na manžela pečujícího o dítě do 3 let věku. |
Sleva na vyživovaného manžela s ZTP/P | -- | 49 680 | -- |
Školkovné | -- | 16 200 (za rok 2023 sleva na dvě děti činní 32 400 Kč) | Úplné zrušení |